Žáci 6.B si při hodině dějepisu vyzkoušeli, jak probíhal jeden z nejznámějších rituálů starověkého Egypta – proces mumifikace. Během výuky si prakticky ověřili, co všechno obnášela příprava faraona na posmrtný život a jak probíhal soud zemřelých v podsvětí.

Proces mumifikace si žáci vyzkoušeli na přinesených plastových figurkách, a tak při hodině nedošlo k žádnému zranění. Panáčkům nejdříve žáci odebírali orgány, ty pak pečlivě vytvarovali z modelíny a ukládali do kanop, tedy nádob určených k posmrtnému uchovávání orgánů. V přípravě těla na posmrtný život žáci nezapomněli ani na amulety a dary pro mrtvého. Celý proces završili omotáváním obvazů, čímž se jejich figurky proměnily ve věrné napodobeniny staroegyptských mumií.

Díky této praktické aktivitě si žáci lépe představili, jak důležitou roli hrál posmrtný život v egyptské kultuře. Výuka je nejen bavila, ale také jim pomohla lépe pochopit spojení historie s každodenním životem tehdejších lidí. Jak se jim proces podařil si můžete ověřit v galerii školy.

Klínopis na vlastní kůži

Během putování po starověkých civilizacích zavítala 6.B i do starověké Mezopotámie. Žáci se zde seznámili nejen s jedním z nejstarších zákoníků v dějinách lidstva, ale také s jedním z nejstarších dochovaných literárních děl - Eposem o Gilgamešovi. Prostřednictvím příběhu se seznámili s dobrodružstvími, která Gilgameš prožil na své cestě za nesmrtelností a zamysleli se nad tím, zda je nesmrtelnost něco, po čem by měl člověk toužit.

Součástí hodiny bylo i poznávání klínového písma. Žáci si vyzkoušeli vymodelovat klínopisnou tabulku a poté si do ní vyrýt své vlastní jméno. Zjistili, že písaři to ve starověku rozhodně neměli lehké.
Tabulky jsme nechali několik dní schnout a žáci si je pak odnesli domů jako památku. Žáci si tak v hodině dějepisu vyzkoušeli historickou techniku psaní, ale také získali lepší představu o tom, jak komplikované bylo uchovávat informace v době, kdy ještě neexistoval papír.